BECHYNĚ – Výstava Vlno-Bytí, kterou osobně uvede ředitel AJG Aleš Seifert spolu s kurátorem Petrem Vaňousem, představuje výběr autorových sochařských prací doplněných monumentálními kresbami. Vytváří dialog s dějinami kultury, mýty, rituály i současnými literárními a filmovými fikcemi. Součástí expozice jsou také významné historické dialogy s dílem Démon lásky (1910) sochaře Quida Kociána ze Sbírky Kitzbergerovi a sochou Vědomí Tvůrců Františka Bílka ze sbírky Alšovy jihočeské galerie. Sochař Ladislav Vlna (1976) vnímá lidskou přítomnost jako otevřený, neustále proměnlivý proces, v němž se prolíná vědomí se samovolnou proměnou hmoty.
Ve své tvorbě se Vlna soustředí na napětí mezi statickou povahou sochy a trvalým pohybem tělesné i duchovní transformace. Socha pro něho není definitivním tvarem, ale dočasným zastavením, vědomou iluzí neměnnosti v proudu nepřetržitého dění. Umělec pracuje se sochařskou matérií jako s životodárnou hmotou, z níž se figura rodí, odděluje a do níž se opět noří a beze stopy splývá. V mezidobí tohoto „pobytu zde“ se formuje vnitřní vědomí figur, které autor vyjadřuje prostřednictvím symbolů a atributů odkazujících k lidské schopnosti vzdorovat osudu a přijímat vlastní existenciální dočasnost se vší její křehkostí, skepsí i neuchopitelností.
Nová stálá expozice Porta Ceramica, za níž stojí kurátorky Alžběta Kočvarová a Nikola Špůrová s autorem grafiky Vítem Veitem, představuje sbírku keramiky Alšovy jihočeské galerie v širších mezinárodních souvislostech a sleduje proměny keramické tvorby ve druhé polovině 20. století. Zaostřuje na to, jak se v uvedeném období formovaly nové přístupy k materiálu, tvaru i významu keramického objektu. Zásadní roli v této proměně sehrály inspirace vycházející z moderní japonské keramiky, od hnutí Mingei po avantgardní skupinu Sōdeisha. Expozice akcentuje důraz na materialitu, tělesnost a proces tvorby jako jeden z určujících momentů vývoje světové moderní keramiky.
(lho, tzg)
Foto archiv Alšovy jihočeské galerie
