Probouzení zimního zámku: Makovice nese poselství

Jedna z opravených makovic Hodinové věže Horního zámku Vimperk skrývá časovou kapsli s poselstvím pro příští generace. Uložení obsahu letos 31. srpna symbolicky uzavřelo druhou etapu projektu Probouzení zimního zámku, v jehož rámci prochází areál rozsáhlou obnovou.

VIMPERK – Při obnově Hodinové věže došlo k mimořádnému objevu. V jedné z makovic se nacházela historická časová kapsle z roku 1858, ukrývající listiny a mince. Do věže ji vložili 25. srpna 1858 při obnově zámku po ničivém požáru, který vypukl po úderu blesku 20. července 1857. Požár i následnou obnovu věže popisuje Hlavní pamětní list, nadepsaný Pozdrav z dřívějších dob čtenáři! „Připomíná také knížete Johanna Adolfa ze Schwarzenbergu, který financoval rekonstrukci vyhořelé části zámku. Další listiny zachycují jména úředníků, stavitelů a řemeslníků, kteří se podíleli na obnově,“ informuje nová kastelánka vimperského zámku Ludmila Čiháková.

Opravená makovice má průměr přibližně třicet centimetrů. Do jejího nitra byla vložena měděná kapsle o rozměrech 27,5 krát 6 centimetrů, vyrobená místním klempířem. Od posledního dne letošních letních prázdnin uchovává poselství připomínající současnou podobu zámku i dobu, v níž areál prochází jednou z nejrozsáhlejších proměn své novodobé historie. „Časová kapsle je symbolickou tečkou za několika lety velmi náročné práce. Obsahuje zprávu o tom, v jakém stavu se nachází objekt, co se podařilo zachránit a kdo u toho byl. Je to vzkaz lidem, kteří budou pečovat o zámek jako my dnes,“ upřesňuje Petr Pavelec, ředitel NPÚ v Českých Budějovicích.

Uložení kapsle symbolicky završilo hlavní práce na Hodinové věži, které byly součástí druhé etapy rozsáhlé rekonstrukce Horního zámku v období 2023–2026. Zaměřila se především na odstranění stavebních havárií a celkové zlepšení stavebního stavu Horního zámku. Finanční objem této etapy dosáhl přibližně sto milionů korun. Peníze se podařilo získat z vládního programu Péče o národní kulturní dědictví I. Důležitou součástí obnovy bylo také sjednocení celkové koncepce vzhledu Horního zámku. Určujícím časovým rámcem se stal rok 1857,  tedy doba bezprostředně po velkém požáru a následné rekonstrukci zámku. Z této historické podoby vychází výsledné řešení fasád i způsob obnovy střešních plášťů, krovů a truhlářských prvků.

Stavební zásahy se týkaly rovněž vybraných částí interiérů, kde vzniklo nové zázemí pro správu zámku – kanceláře, zasedací místnost, byt správce objektu a konzervátorská dílna. Rekonstrukce Hodinové věže významně rozšířila poznání její stavební historie. Odkryly se pozůstatky malovaných nároží, gotický arkýř a renesanční portál. Poskytly nové informace o stavebním vývoji jedné z výrazných zámeckých dominant. Plánuje se také obnova Dolního zámku. Zaměří se prioritně na záchranu mimořádně cenného, v evropském kontextu unikátního renesančního sálu s rozměrným malovaným záklopovým stropem o ploše cca 250 čtverečních metrů.

Národní památkový ústav spravuje vimperský zámek jedenáctým rokem. Za tu dobu prošel areál stavebními zásahy v rozsahu, jaký podle dostupných podkladů naposledy zažil před 160 léty. Po převzetí zámku v roce 2015 začal NPÚ připravovat dlouhodobý projekt Probouzení zimního zámku, rozdělený do několika navazujících etap. První etapa 2017–2021 se soustředila na zpřístupnění dalších částí zámku a vytvoření odpovídajícího návštěvnického zázemí. Vznikly tři prohlídkové trasy a muzejní expozice. Opravy se dočkala významná část Horního zámku. Investice dosáhla 137 milionů korun, projekt podpořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.

Třetí etapa se zaměří na Dolní zámek a jeho renesanční sál. Podle současného předpokladu odstartují práce na podzim 2026 a jejich finanční objem se bude pohybovat kolem stovky milionů korun. Prostředky na tuto část projektu přidělilo Ministerstvo kultury České republiky. Během obnovy zůstává vimperský zámek otevřený pro veřejnost. Lidé si mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů: Horní zámek, Renesance na Šumavě nebo Dolní zámek, Číst v zámku jako v otevřené knize. Samostatně je přístupné Muzeum Vimperska. Nabídku do 1. listopadu doplňuje výstava Vimperk, město mezi řádky: Příběh tiskařské slávy 1945–2003.

(lho, tzp)
Foto archiv NPÚ (4) a Ladislav Lhota (1)


Další aktuality

Krátce


  • Háječek se rozloučí Pomádou. Čeká ho demolice

    Nestárnoucí filmový muzikál Pomáda ukončí v pátek 4. září promítání v českobudějovickém letním kině Háječek, jehož provoz se zastaví po čtyřech desítkách let. Objekt čeká demolice. Na jeho místě se má v roce 2027 vybudovat multifunkční kulturní prostor s celoročním provozem a možností operativního zastřešení speciálním deštníkem. Bude se zde promítat, koncertovat, v zimě i bruslit.


  • Jubilejní výstava Z Duše připomene Týdny duševního zdraví

    Služba následné péče Domino při Charitě České Budějovice pořádá v Jihočeském muzeu od 8. do 17. září 10. ročník výstavy Z Duše, která je součástí osvětové kampaně Týdny duševního zdraví. Představuje tvorbu lidí se zkušeností s duševním onemocněním i podporovatelů služby následné péče. Obrazy, fotografie, básně, keramická díla otevírají pohled do světa lidských emocí, prožitků, nadějí i životních příběhů.


  • Malého prince pozvala primátorka na radnici

    Jedenáctiletý Mikuláš Holek se stal jedním z trojice alternujících protagonistů hlavní role v operní inscenaci Malý princ před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Od čtyřech let zpíval Mikuláš ve sboru Jitřenka, od sedmi se zúčastňoval projektů Jihočeského divadla. Koncem prázdnin navštívil historickou radnici v jihočeské metropoli, kam ho pozvala primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Starší



Šéfredaktor

Novinář a autor či spoluautor několika knih Ladislav Lhota píše od roku 1985 o sportu, nejvíce o ledním hokeji. Na webu Nejlepšíadresa.cz po určitý čas mapoval veškerý společenský život na Českobudějovicku. Počínaje rokem 2010 se paralelně věnuje dění v kultuře na jihu Čech. Texty s kulturní tématikou publikoval v tištěných a internetových médiích, v období 2016 až 2025 především na portálu zakulturou.cz jižní Čechy.