Barokní divadlo uvítá odborníky, turisty i operní fanoušky

Pod názvem Schwarzenberské zámecké divadlo v Českém Krumlově v kontextu šlechtické divadelní kultury se uskuteční na majestátném jihočeském zámku odborné sympozium ve dnech 3. a 4. září. Připomene 260 let od zahájení provozu unikátního barokního skvostu.

ČESKÝ KRUMLOV – Jedna z nejvýznamnějších památek evropské divadelní historie si letos připomíná už pořádně vousaté výročí od dokončení svého barokního outfitu a zahájení provozu v podobě, která se v mimořádné míře zachovala do současnosti. Odborné sympozium na Státním hradu a zámku v Českém Krumlově odhalí nové poznatky o historii a obnově divadla, jeho repertoáru a aktérech, taktéž zasadí českokrumlovskou scénu do širšího prostředí šlechtické divadelní kultury 18. a 19. století. Akci pořádá Národní památkový ústav, dále Nadace barokního divadla, Teatrologická společnost a Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty JU.

Účastníci zároveň vzpomenou profesora Petra Peřinu (1944 – 2025), divadelního scénografa a dlouholetého prezidenta Správní rady Nadace barokního divadla v Českém Krumlově, který se významně zasloužil o záchranu, obnovu a odborný popis mimořádné kulturní památky. „Českokrumlovské zámecké divadlo patří k nejlépe dochovaným historickým divadlům svého druhu v Evropě. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v samotné budově, ale především v mimořádně uceleném souboru původního vybavení,“ vyzdvihuje Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Zachovalo se hlediště a jeviště, orchestřiště, důmyslná dřevěná jevištní mašinerie, soubory malovaných dekorací a kulis, rekvizity, kostýmy, osvětlovací zařízení, ale také libreta, notové materiály a další doklady někdejšího divadelního provozu. Spojení autentického prostoru s dochovaným technickým, výtvarným a dokumentačním vybavením činí z objektu divadla velmi cenný pramen k poznání divadelní kultury 18. století. Tradice divadelní budovy na krumlovském zámku sahá do panování Eggenbergů na konci 17. století. Novou etapu zahájil kníže Josef I. Adam Schwarzenberg, za jehož vlády vznikla stavba na počátku šedesátých let 18. století.

Od konce roku 1765 se budovalo jeviště, galerie a další vnitřní konstrukce a řešilo se nové výtvarné a technické vybavení. Jevištní mašinerii zhotovil vídeňský řemeslník Lorenz Makh, dekorace, oponu a výzdobu hlediště vytvářeli vídeňští malíři Johann Wetschel a Leo Merkel. V létě roku 1766 se dokončila stavba, v srpnu se konala první představení. Další dekorace a vybavení přibývaly v následujících létech. „Skutečnost, že se barokní divadlo dochovalo ve výjimečné celistvosti, je výsledkem dlouhodobé památkové péče, restaurátorských zásahů a odborného výzkumu. Ve druhé polovině 20. století se objekt nacházel ve velmi špatném technickém stavu“, připomíná ředitel.

Vysoká vlhkost ohrožovala budovu i historické vybavení. Nevhodné používání původních dekorací a jevištní techniky při představeních v 50. a 60. létech přineslo další rizika. V roce 1966 se divadlo uzavřelo pro veřejný provoz. Následovala dlouhá cesta průzkumů, projektů, stavebních oprav a restaurování. Významná etapa stavební obnovy se váže k období 1980–1984, kdy se řešila ochrana stavby před vlhkostí a biologickým napadením. Počátkem devadesátých let byla nutná dekontaminace interiéru. V létech 1994–1997 vznikl v sousedním Renesančním domě depozitář, který umožnil soustředit a odborně ošetřovat rozsáhlé divadelní fondy.

Složitá obnova umožnila zpřístupnění zámeckého divadla v roce 1997. Stále však pokračuje péče o mimořádně citlivé historické vybavení. Zkušenosti z restaurování se zařadí k hlavním tématům sympozia, které chce nejen bilancovat výsledky dosavadního výzkumu a památkové obnovy, ale také znovu upozornit na obrovskou hodnotu barokního objektu jako autenticky dochovaného svědectví evropské divadelní kultury. Akce naváže na tradici odborných setkání Svět barokního divadla. „Divadlo se otevírá pro veřejnost ve zvláštním návštěvnickém režimu a jenom omezeně slouží původnímu účelu. Výjimečně se konají operní a hudebně-dramatické produkce, “ doplňuje kastelán Pavel Slavko.

Návštěvníci si prohlédnou barokní divadlo v rámci prohlídkového okruhu s průvodcem. Přístupné bude od 1. do 13. září a od 21. září do 30. října, vždy od úterý do neděle v 10, 11, 13, 14 a 15 hodin. Od 14. do 20. září se uzavře prohlídkám a přivítá živý divadelní provoz. V rámci Festivalu barokního umění (18.–20. září) se zde uskuteční novodobá světová premiéra a reprízy komické opery Antonia Draghiho Lo Smemorato (Zapomnětlivec), kterou poprvé spatřilo vznešené obecenstvo ve vídeňském Hofburgu roku 1683. Pod hudebním vedením Ondřeje Macka vystoupí barokní orchestr Hof-Musici spolu se sólisty a tanečním souborem Epochal Dances.

(lho, tzp)
Foto archiv NPÚ


Další aktuality

Krátce


  • Jubilejní výstava Z Duše připomene Týdny duševního zdraví

    Služba následné péče Domino při Charitě České Budějovice pořádá v Jihočeském muzeu od 8. do 17. září 10. ročník výstavy Z Duše, která je součástí osvětové kampaně Týdny duševního zdraví. Představuje tvorbu lidí se zkušeností s duševním onemocněním i podporovatelů služby následné péče. Obrazy, fotografie, básně, keramická díla otevírají pohled do světa lidských emocí, prožitků, nadějí i životních příběhů.


  • Malého prince pozvala primátorka na radnici

    Jedenáctiletý Mikuláš Holek se stal jedním z trojice alternujících protagonistů hlavní role v operní inscenaci Malý princ před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Od čtyřech let zpíval Mikuláš ve sboru Jitřenka, od sedmi se zúčastňoval projektů Jihočeského divadla. Koncem prázdnin navštívil historickou radnici v jihočeské metropoli, kam ho pozvala primátorka Dagmar Škodová Parmová.


  • Komorní Divadlo Kalich přiveze šest příběhů do Třeboně

    Divadlo J. K. Tyla v Třeboni v rámci 12. ročníku Třeboňského divadelního festivalu uvede 3. září v 19.30 hodin zájezdové představení pražského Komorního Divadla Kalich, které pod názvem Za dveřmi kanceláří odehraje šest příběhů „obyčejných lidí“ – stárnoucího novináře, slavného režiséra, úspěšného právníka a dominantní matky, těžkého žokeje, depresivního krasobruslaře. Zbývají poslední volná místa.

Starší



Šéfredaktor

Novinář a autor či spoluautor několika knih Ladislav Lhota píše od roku 1985 o sportu, nejvíce o ledním hokeji. Na webu Nejlepšíadresa.cz po určitý čas mapoval veškerý společenský život na Českobudějovicku. Počínaje rokem 2010 se paralelně věnuje dění v kultuře na jihu Čech. Texty s kulturní tématikou publikoval v tištěných a internetových médiích, v období 2016 až 2025 především na portálu zakulturou.cz jižní Čechy.