PÍSEK – Rodačku ze Šrámkova města podporoval v kreativitě její otec, který byl žákem Františka Romana Dragouna. Na „zušce“ rostla pod vedením Marcely Uhrové a Marie Gurecké, dál se rozvíjela na Soukromé střední výtvarné škole pod dohledem Františka Doubka, Dalibora Říhánka a dalších osobností. Svoji původní tvorbu odstartovala s tužkou a papírem. „V umění jsem dost konzervativní. Vždy mě inspirovali staří mistři Leonardo da Vinci nebo Michelangelo Buonarroti, jejich dokonalost lidské anatomie. Také Oldřich Kulhánek, Egon Schiele a Jiří Anderle,“ jmenuje Innri stěžejní vzory, které zčásti ovlivnily její starší kresby.
Malířka vychází z principu, že výtvarník má být nejprve dobrým kreslířem a zvládnout techniku. Od roku 2023 tvoří Innri ve vlastním ateliéru. Její práci charakterizuje expresivita a tmavá barevná paleta. S oblibou volí malbu akrylovými barvami a černým uhlem. Obrazy opatřuje datem vzniku, ale nedává jim názvy. „Je to rušivé,“ udůrazňuje umělkyně, kterou fascinuje nahé lidské tělo. „Nevidím na tom nic erotického. Jako dítě jsem trávila čas při gymnastice v tělocvičně a pozorovala dynamiku pohybů, tělesných tvarů. Mám ráda nové pojetí cirkusu, akrobacii a tanec. Pohyb může vyjádřit pocity stejně jako malování. Člověk by měl vnímat umění celým tělem,“ říká.
(lho)
Foto archiv Prácheňského muzea
