PÍSEK – Expozice v muzejní Galerii zprostředkuje návštěvníkům dva jedinečné příběhy od Nilu díky spojení dvou úspěšných výstav, jedné z díla Českého egyptologického ústavu, druhé z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Kouzlo objevování narostlo do velikosti, když Jean François Champollion 27. září 1822 představil teorii o čtení hieroglyfů. Od té doby archeologové více rozumí odkrývaným památkám i funkcím objevených předmětů. Přibližně sto let poté došlo na jihu Egypta k dalšímu objevu. Britský archeolog Howard Carter nabyl přesvědčení, že Údolí králů, dávné pohřebiště panovníků doby Nové říše, ukrývá hrobku panovníka Tutanchamona.
Carterovo mnohaleté úsilí se zúročilo 4. listopadu 1922, kdy se před očima jeho dělníků objevil první schod vedoucí do dlouho hledané hrobky. Ta byla naplněna honosnou pohřební výbavou ukazující nesmírné bohatství mladého faraona a dokládající i výjimečnou řemeslnou zručnost starověkých umělců. Druhá část písecké výstavy připomíná úspěchy české egyptologie a zejména osobnost Jaroslava Černého. K vidění jsou více než tři desítky originálních předmětů i kopií ze sbírek Náprstkova muzea – ostrakony (úlomky starověké keramiky), vešity (drobné sošky se zádušními texty) či socha hodnostáře Veseretkaua, jeden z top předmětů tuzemských sbírek.
Nechybí svítící kopie Rosettské desky, popis vývoje egyptského písma i postupu, jakým ho rozluštil francouzský jazykovědec a egyptolog J. F. Champollion (1790 – 1832). Návštěvníci vstoupí do makety Tutanchamonovy pohřební komory a proniknou do tajů mumifikace. Na úterý 5. srpna od třech hodin odpoledne je nachystaná doprovodná akce v podobě komentované prohlídky pod vedením pracovnic Českého egyptologického ústavu Alexandry Pastorekové a Veroniky Dulíkové. Výstavu lze navštívit denně od úterý do neděle v otevírací době od devíti do osmnácti hodin.
(lho, pmp)
Foto archiv Prácheňského muzea
