JIŽNÍ ČECHY – Koněspřežné dráhy se začaly objevovat ve druhé polovině 18. století, kdy průmyslová revoluce umožnila výrobu kolejí ze železa. Krátké tratě budované převážně v Anglii sloužily k přepravě materiálu, mnohdy při důlní těžbě. Za první koněspřežku pro přepravu osob označují historické prameny The Swansea & Mumbles Railway v jižním Walesu z roku 1807. V kontinentální Evropě ji následovala trať z francouzského St. Étienne do Andrézieux a poté dráha z Českých Budějovic do Lince, prodloužená později k solným dolům v Gmundenu. Další veřejná železnice, v níž se k vozům zapřahali koně, vedla z Prahy přes Kladno a Stochov do Lán.

Myšlenky zrychlit a zefektivnit dopravu mezi metropolemi jižních Čech a Horních Rakous vznikaly již za dob panování císaře Karla IV. Zvažovalo se propojení Dunaje a Vltavy, které by usnadnilo obchod s důležitými komoditami, hlavně dřevem a solí. Z nejrůznějších návrhů se podařilo realizovat pouze Schwarzenberský plavební kanál, budovaný v létech 1789 až 1822. Další plány ztroskotaly na komplikovaných podmínkách pro výstavbu a vysokých nákladech. Proveditelnou náhradou za formanské vozy se ukázal teprve projekt koněspřežné železnice, který předložil profesor matematiky František Josef Gerstner na počátku 19. století.  

Řízení stavby se ujal jeho syn František Antonín Gerstner, profesor praktické geometrie na vídeňské polytechnice. Původní trasa měla směřovat z Lince k Jáchymovu mlýnu u Vyššího Brodu. Odtud se počítalo s přepravou zboží po splavněné Vltavě, ale tuto variantu zhatily napjaté poměry v Evropě. Zelenou dostalo protažení kolejí do Českých Budějovic. Technický vizionář F. A. Gerstner si počínal velkoryse a budoval dráhu s výhledem k pozdějšímu využití pro parní provoz, což si vyžádalo množství náspů, mostů a dalších konstrukcí a vedlo ke stálému překračování rozpočtu. Investoři posléze odvolali Gerstnera a dílo na rakouském území levněji dokončil Matyáš Schönerer.    

Svezl se císařský pár

Stavební práce zahájila C. k. privilegovaná první železniční společnost poblíž obce Netřebice 25. července 1825. O dvanáct měsíců později se podílely na budování čtyři tisíce osob, za další rok vyšplhal počet na šest tisíc. Sloužila jim tisícovka koní. První hotový úsek o délce pětapadesát kilometrů z Českých Budějovic do Edelsbrucké rokle (Leopoldschlag) vstoupil do zkušebního provozu 7. září 1827.  Od posledního dne v září 1828 se prodloužily pravidelné jízdy až do Kerschbaumu. Doprava po celé trati slavnostně odstartovala 1. srpna 1832. Pár dní předtím se v úseku mezi Urfahrem a Svatou Magdalenou svezl císař František Josef I. s císařovnou Sisi. Doprovázel je stavitel Schönerer.

Od května 1836 spojily koleje Linec se solnými doly v Gmundenu (68 kilometrů). Provoz koněspřežky vydržel čtyři desetiletí. Zboží se převáželo v nepravidelných intervalech celoročně, osobní doprava fungovala od dubna do října. Vlak s pasažéry vyjížděl z Českých Budějovic o páté hodině ranní a po trati dlouhé 129 kilometrů dorazil na konečnou zastávku v Linci o sedmé večer. Zhruba v polovině vzdálenosti si cestující dopřáli hodinovou polední přestávku v Kerschbaumu, kde fungovala pravděpodobně první nádražní restaurace na evropské půdě a hostinský Souček zde čepoval klatovské pivo. Jízda nákladních vozů trvala až tři dny.

Jízdné za osobu v roce 1859 činilo 36 krejcarů na jednu míli v první třídě. Druhá třída byla za 27, třetí za 18 krejcarů. Jediný zachovaný luxusní kočár Hannibal spočinul ve vídeňském Technickém muzeu. Trať s bezmála tisícovkou mostů a propustků lemovalo dvaapadesát strážních domků, z nichž se dochoval v autentické podobě pouze domek č. 1 v Českých Budějovicích, který byl roku 1977 posunutý o deset metrů jižním směrem kvůli rozšíření Mánesovy ulice. Náročnou operaci provedla firma Transfera proslulá stěhováním kostela v severočeském Mostě. Od roku 1992 se v domku nachází expozice Jihočeského muzea, později koncipovaná jako připomínka života drážních strážníků.

Výročí připomene nabitý víkend

Z desítky nádraží sloužil půltucet zároveň jako přepřahací stanice. Nejblíže za Budějovicemi stály v Holkově (aktuálně v rekonstrukci) a Bujanově, kde cestující využívali přestávky ke konzumaci vyhlášených tamních koláčků. V někdejší nádražní budově provozuje bujanovský obecní úřad malé muzeum koněspřežky. Péčí hornorakouského Spolku přátel koněspřežky vznikla rovněž stálá výstava v Kerschbaumu, k níž patří i krátký úsek nově položených kolejí pro nostalgické jízdy v replice vozu taženého koněm. V prostoru dnešní železniční stanice Rybník se mohou zájemci o historii zastavit u památníku věnovaného geniálnímu staviteli F. A. Gerstnerovi.

Koňská dráha nepřežila století páry. V prosinci 1872 utichl provoz na posledním využívaném úseku z Lestu do Lince. O rok později už mezi Českými Budějovicemi a Lincem supěly lokomotivy. Rozchod kolejí se z původních 1 106 milimetrů rozšířil na 1 435 milimetrů, veškerý nemovitý majetek koněspřežné železnice šel do dražby. Dvousté výročí prvního výkopu u Netřebic připomene výšlap o délce deseti kilometrů od vlakové stanice Výheň přes Netřebice, Zvíkov a Bor do stanice Velešín, který chystá českobudějovická pobočka Klubu českých turistů na neděli 27. července 2025. Start bude po příjezdu osobního vlaku z jihočeské metropole v 9.38 hodin.

Celodenní oslavná akce na připomínku kulatého výročí, kterou organizují České dráhy, Jihočeský kraj, Jihočeské muzeum a další subjekty, se uskuteční již v sobotu 26. července. Program se soustředí do několika míst. Na nádraží v jihočeské metropoli zastaví protokolární vlak František Antonín Gerstner SC Pendolino, uskuteční se ceremoniál za účasti historických postav a souboru Úsvit, odjede parní vlak Josef Gerstner. Oba vlaky se potkají v Kaplici, kde bude nachystaný celodenní program s Koláčovou slavností, prohlídkou muzea, jarmarkem, odhalením sochy F. A. Gerstnera či vycházkou po stopách koněspřežky. Podrobnosti a jízdní řády: https://www.konesprezka.cz/ .     

Jiří Franc
Ladislav Lhota
Foto autoři a konesprezka.cz