Představitel třetí vlny kubismu spojil část života a tvorby s Pískem   

Galerie Prácheňského muzea v Písku aktuálně hostí obrazovou expozici Jaroslav Král – Písecké návraty (5. září – 1. listopadu 2026).

PÍSEK – Malíř a kreslíř Jaroslav Král se narodil v Malešově u Kutné Hory roku 1883. Umělecky se angažoval především v Praze, Písku a Brně, ovlivnily ho návštěvy Drážďan, Mnichova a Paříže. Zařadil se k čelním představitelům třetí poválečné vlny kubismu. Jeho vzorem byl Emil Filla. Výstava Králových obrazů a kreseb, sestavená ze sbírkového fondu Prácheňského muzea a soukromých zápůjček, reflektuje vztah autora k Písku. Rodina malíře zde žila od roku 1905 jedenáct let. Budoucí malíř, tehdy studující na Akademii výtvarných umění v Praze u mistra Vojtěcha Hynaise, velmi často navštěvoval královské město nad řekou Otavou.

Vedle rodičů, sestry a bratra měl umělec v Písku ještě strýce Václava Šťastného, zakladatele a primáře písecké nemocnice. Získával zde prestižní zakázky. Portrétoval básníka Adolfa Heyduka s chotí, knížete Bedřicha Schwarzenberga, prvního předsedu správní rady Okresní nemocnice v Písku. Na karikaturách Jaroslava Krále se objevuje stavitel Jan Kodl, mezinárodní společnost studentů z houslové školy Otakara Ševčíka nebo slavný malíř Mikoláš Aleš, rodák z nedalekých Mirotic. V pozůstalosti umělce, umučeného za druhé světové války v koncentračním táboře Osvětim (1942), se dochovalo také několik obrazů, zachycujících pohled na město a řeku.

Formou dokumentů připomíná expozice také osobnost Václava Šťastného. Komentovaná prohlídka s kurátorkou Blankou Frajerovou se uskuteční 13. října od 16 hodin.

(lho, fra)
Foto archiv Prácheňského muzea


Další aktuality

Krátce


  • Skvěle obsazené představení Bůh masakru uvidí diváci v Třeboni

    Městské kulturní středisko Chrudimská beseda přiveze do Divadla J. K. Tyla v Třeboni (18. září od 19.30) zájezdové představení Bůh masakru od francouzské dramatičky Yasminy Rezy (uvádělo i Jihočeské divadlo s premiérou v roce 2009). Dva manželské páry řeší následky rvačky jejich dětí, v režii Petra Štindla účinkují Anna Polívková, Viktor Dvořák, Kristýna Kudrnáčová a Miroslav Novotný.


  • Historik Kovář se zaměřil na Staré město, příběh zmizelého předměstí

    Předměstí jihočeské metropole mezi Pražskou třídou a pravým břehem Vltavy se vynořuje z písemností již k datu 15. března 1351. Jeho historii popisuje Daniel Kovář v útlé publikaci Staré město, příběh zmizelého předměstí. Knížečku vydal odbor památkové péče městského magistrátu nákladem 200 kusů v cyklu Bylo, je a není – Ztracené i zachráněné pamětihodnosti Českých Budějovic.


  • Česká pošta vydala známku s motivem Českého Krumlova

    V rámci Dnů evropského dědictví představila Česká pošta novou známku s motivem Českého Krumlova v nominální hodnotě 83 korun. Navrhl ji krumlovský výtvarník Jindra Čapek. Kompletní aršík zobrazuje severní roh náměstí Svornosti se třemi domy na levé straně, část radnice s podloubím, kašnu se sousoším a mariánským sloupem. První veřejná prezentace se konala ve Studijním centru zdejšího zámku.

Starší



Šéfredaktor

Novinář a autor či spoluautor několika knih Ladislav Lhota píše od roku 1985 o sportu, nejvíce o ledním hokeji. Na webu Nejlepšíadresa.cz po určitý čas mapoval veškerý společenský život na Českobudějovicku. Počínaje rokem 2010 se paralelně věnuje dění v kultuře na jihu Čech. Texty s kulturní tématikou publikoval v tištěných a internetových médiích, v období 2016 až 2025 především na portálu zakulturou.cz jižní Čechy.