Č. BUDĚJOVICE – Inscenace přináší silný vizuální zážitek plný magie a souznění tance s originální, živě interpretovanou hudbou, prolínající se s nahrávkou. Příběh o věrnosti a nezdolném poutu lásky, odvaze a síle lidského srdce odnese diváka do říše sněhových vloček, kouzel a dobrodružství. Titul je nazkoušený pro dvě kompletně odlišná obsazení, tanečníci se převtělují každý den do jiné postavy. V hlavních rolích alternují Sophie Debou, Mai Iwamoto (Sněhová královna), Shino Kubešová, Luigia Saccardo (Gerda), Giovanne Frota, Valerio Testoni (Kay). Dále účinkují Petronela Bogdan, Bára Müllerová, Barbora Coufalová, Chikara Araki či Jonathan Riveros Suarez.
Andersenovy pohádky bývají potemnělé. Stín obchází také kolem Sněhové královny, která se snaží překazit vztah Gerdy a Kaye. Ale ti dva se nakonec do sebe znovu zamilují a příběh končí láskyplně. „Myslím, že choreograf vytvořil inscenaci, která zapůsobí na diváky pozitivním dojmem,“ ujišťuje umělecký šéf baletního souboru Lukáš Slavický. Choreograf Paul Julius, žijící v Německu, a skladatel Jan Jirásek spolupracovali poprvé. „Neznali se. Musel jsem je propojit. Prvotní komunikaci jsme vyřešili video cally. Potom se potkali a řekl bych, že mezi nimi vzniklo i přátelství. Dokázali si naslouchat. Podařila se jim pěkná věc. Věřím, že to ocení i diváci,“ doplňuje.
Rodák z Norimberka Paul Julius (1971) spolupracoval se soubory po celém světě včetně prestižního New York City Ballet. Pravidelně působí v Japonsku, kde má svůj menší soubor a skoro každý rok s ním nastuduje premiéru. Představil se v řadě míst Evropy. Jihočeské divadlo uvedlo před deseti léty jeho choreografii Stravinského Svěcení jara. Nyní se potkal s hudbou Jana Jiráska (1955), uznávaného komponisty a držitele dvou Českých lvů, který pro Jihočeské divadlo napsal operu Komenský. „Pro mě je velice důležité lidské porozumění, aby došlo ke vzájemné rezonanci. Tady se to povedlo,“ vyzdvihuje skladatel společnou tvorbu s choreografem.
Vzhledem k ukončení divadelního provozu v českobudějovickém DK Metropol, plánovanému na konec aktuální sezony, museli inscenátoři Sněhové královny koncipovat představení pro útlejší jeviště v historické budově JD. Díky tomu se titul udrží v nezměněné podobě i do budoucna. „Samozřejmě, ten prostor není ideální pro balet. Není dostatečně veliký,“ potvrzuje Lukáš Slavický. „Snažíme se udělat maximum a myslím, že právě koncept té scénografie, která je, řekněme, minimalistická, ale velice hezká, umožňuje tanečníkům využít prostor bezezbytku, aby se tam mohli dobře pohybovat. Inscenace působí velice vyváženě,“ těší uměleckého šéfa.
Ladislav Lhota
Foto Petr Zikmund
