PÍSEK – Velkou kolekci Stehlíkových obrazů zachycujících jednu z ostře sledovaných staveb socialismu dali dohromady organizátoři výstavy v čele s kurátorem a historikem Janem Koubou poprvé po sedmdesáti létech a doplnili cennou sbírku o práce dalších dobových výtvarníků, kteří stejně jako Karel Stehlík (1912 – 1985) zajížděli tvořit na Orlík, ale i těch, jejichž objektem zájmu se staly jiné československé přehrady. Jihočeského malíře fascinovaly budovatelské události v Povltaví, strávil hodně času na staveništi. Jeho obrazy demonstrovaly monumentalitu největšího díla druhé pětiletky a často zdobily kanceláře komunistických pohlavárů nebo úředníků.
Orlická přehrada se jako vděčné téma čas od času vrací do Prácheňského muzea. Kolos vybudovaný v padesátých létech 20. století spolykal více než milion kubíků betonu. Koruna hráze dosáhla výšky jednadevadesáti metrů, což je nejvíc u takového druhu stavby na našem území. Nebylo divu, že nevídaná mega akce byla chloubou režimu a přitahovala pozornost široké veřejnosti, ale i mnohých umělců. Patřil k nim Karel Stehlík, významná osobnost výtvarného umění po druhé světové válce. Nositeli řady titulů přičítala kritika vedle mimořádného talentu i hluboký vztah k dělnické třídě. Svoji kariéru pevně spojil s oddaností komunistickým myšlenkám.
(lho, tzm)
Foto archiv Prácheňského muzea
