Balcarovy filmové plakáty ze šedesátek přesahují běžnou užitou grafiku

Alšova jihočeská galerie nachystala do Zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou od poloviny června výstavu Jiří Balcar, Filmové plakáty malbou a koláží, 1959–1967, kterou lze navštívit do 22. listopadu 2026.

HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – Jiří Balcar (1929–1968) náleží k nejvýznamnějším osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny minulého století. Svojí malířskou a grafickou tvorbou zásadně ovlivnil podobu československého filmového plakátu, který v šedesátých létech proměnil v autonomní výtvarné dílo. Jeho návrhy se vyznačují originální obrazovou zkratkou, intelektuálním humorem, experimentem i osobitým výtvarným jazykem, přesahujícím běžnou užitou grafiku. Výstava představuje jedinečný soubor originálních návrhů filmových, divadelních a výstavních plakátů vzniklých mezi léty 1959–1967.

Mnohé návrhy se prezentují společně s finální tištěnou podobou, což návštěvníkům umožňuje nahlédnout přímo do procesu vzniku Balcarových plakátů od prvních skic přes koláže, kresby či malby až po konečný tisk. Řada návrhů se dochovala v několika variantách. Dokumentují autorovo hledání optimálního vizuálního řešení i skutečnost, že o výsledné podobě plakátu často nerozhodoval pouze autor, ale také schvalovací komise. „Dochované varianty ukazují jednotlivé inspirační kroky při vzniku plakátu a umožňují sledovat tvůrčí proces. Divák se stává přímým svědkem zrodu díla, což je mimořádně vzácné v oblasti plakátové tvorby,“ zdůrazňuje kurátor Zdenek Primus.

Umělec využíval široké spektrum výtvarných prostředků od klasické malby přes kresbu po koláž a fotomontáž. Tato různorodost dokládá, že jeho plakátová tvorba není pouhou užitou grafikou, ale plnohodnotnou součástí jeho uměleckého odkazu. „Balcarovy filmové plakáty patří k nejvýznamnějším projevům českého grafického designu šedesátých let. Jsou nejen mimořádným výtvarným dílem, ale zároveň citlivě odrážejí proměny tehdejší společnosti i kultury,“ doplňuje kurátor. Jiří Balcar absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, byl členem skupiny Máj 57 a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Balcarovu tvorbu ovlivnil existencialismus, civilismus Skupiny 42, později abstrakce, lettrismus i nová figurace. Vedle malby a grafiky vytvořil desítky ikonických knižních obálek a filmových plakátů, které se staly symbolem československého grafického designu šedesátých let. Jeho život tragicky ukončila automobilová nehoda v srpnu roku 1968. Výstavu doprovází česko-anglický katalog Jiří Balcar: Filmové plakáty malbou a koláží / Film Posters with Brush and Scissors 1959–1967, jehož autorem je kurátor výstavy Zdenek Primus. Představuje Balcarovo plakátové dílo v širších souvislostech a přináší reprodukce originálních návrhů i jejich realizovaných verzí.

(lho, tzg)
Foto Oto Palán


Další aktuality

Krátce


  • Na výstavu fotografií přivezl Brukner svůj portrét od F. R. Dragouna

    Galerie Dragoun v Písku vedle stálé expozice z díla akademického malíře Františka Romana Dragouna hostí od 15. srpna do 26. září výstavu fotografií a 3D objektů Petra Bruknera, píseckého rodáka a herce Divadla Járy Cimrmana, který do galerie přivezl i svůj dětský portrét pořízený F. R. Dragounem. Vernisáž byla spojená s představením Bruknerovy nové knihy černobílých fotografií, která vyšla v červenci 2026.


  • Sto zvířat uzavře sezonu v Rockové stodole

    Finální koncert letošní sezony v Rockové stodole Horní Dvorce u Strmilova na Jindřichohradecku bude ve čtvrtek 20. srpna od 20 hodin patřit kapele Sto zvířat, která vznikla roku 1990. Preferovala žánry ska a rocksteady, přidala i reggae nebo swing. Zatím poslední album nese název Žádná poezie. O den později se Sto zvířat představí v Trhových Svinech.


  • Mladá hudebnice zahraje k poctě známých osobností

    Osmnáctiletá Jana Klára Čermáková zahraje na klasickou kytaru a elektrický klavír v jindřichohradeckém kostele Sv. Jana Křtitele 28. srpna od 16 hodin a vzdá hold známým osobnostem – klavíristce Zuzaně Růžičkové (1927 – 2017), biologu Václavu Větvičkovi (1938 – 2026), archeologu Josefu Havlovi (1950). Studentka kladenského gymnázia a ZUŠ účinkovala na jihu Čech vedle Jindřichova Hradce již také v Třeboni, Červené Lhotě nebo Temelíně.

Starší



Šéfredaktor

Novinář a autor či spoluautor několika knih Ladislav Lhota píše od roku 1985 o sportu, nejvíce o ledním hokeji. Na webu Nejlepšíadresa.cz po určitý čas mapoval veškerý společenský život na Českobudějovicku. Počínaje rokem 2010 se paralelně věnuje dění v kultuře na jihu Čech. Texty s kulturní tématikou publikoval v tištěných a internetových médiích, v období 2016 až 2025 především na portálu zakulturou.cz jižní Čechy.