HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – Projekt vznikl ve spolupráci s Archivem Márie Bartuszové v Košicích a nabízí průřez stěžejními díly slovenské umělkyně s českými kořeny – od drobných sádrových plastik po rozměrné reliéfy a objekty, z nichž některé se představují poprvé na veřejnosti. Pražská rodačka, která žila a tvořila v Košicích, se řadí k nejvýznamnějším evropským sochařkám druhé poloviny 20. století. „Její biomorfní díla citlivě reflektují přírodní procesy i témata mateřství, péče a ekologie, která jsou aktuální i dnes,“ říká kurátorka Gabriela Garlatyová. Z výstavního prostoru Alšovy jihočeské galerie se expozice přesune závěrem roku do Muzea umění Olomouc.
Mária Bartuszová vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Provdala se za sochaře Juraje Bartusze a jejich domovem se staly východoslovenské Košice. Ve své tvorbě hledala umělkyně ideální rovnováhu mezi tvarem, hmotou a prázdnotou. Jednotlivé objekty evokují motivy kapek, buněk, hnízd, vajec, kamenů, stromů nebo sněhových struktur. V šedesátých a sedmdesátých létech dominovaly drobné, do ruky padnoucí plastiky s výrazným haptickým charakterem, v osmé dekádě se její díla zvětšovala a přetvářela v křehké bioformy, které zdánlivě expandují do prostoru a vyvolávají dojem růstu, pohybu a organické proměnlivosti.
Výstava je tematicky členěná. Vychází také z autorské prezentace v Košicích roku 1988, kde Bartuszová formulovala svůj tvůrčí program jako ekofuturistické memento. Navazuje na mezinárodní úspěchy dosažené díky samostatným výstavním projektům v londýnské Tate Modern Gallery a Museu der Moderne v Salcburku (2022–2024). Sochy z dílny Márie Bartuszové byly rovněž součástí významných přehlídek jako Documenta 12 v Kasselu (2007) nebo Benátského bienále v roce 2022. Díla slovenské umělkyně se nacházejí ve významných soukromých kolekcích a sbírkách prestižních institucí – Tate, Centre Pompidou nebo Slovenské národní galerii.
(lho, ska)
Foto Martin Polák, AJG
