ČESKÉ BUDĚJOVICE – Madame Butterfly (původní premiéra 1904) se řadí mezi nejvýznamnější romantické opery a nejčastěji ve světě provozovaná díla tohoto žánru. Italský skladatel plným jménem Giacomo Antonio Domenico Michele Secondo Maria Puccini vyprodukoval tento opus jako třetí ze čtyř svých nejznámějších oper (celkově jich napsal deset) po Bohémě a Tosce. Následovala Turandot. Příběh đgejši Cio-Cio San z města Nagasaki, která si po sňatku s americkým námořním důstojníkem Pinkertonem říká Butterfly, provází bohatě a krásně instrumentovaná hudba. Přináší velmi silnou katarzi a dojímá generace diváků, jimž běhá mráz po zádech.  

V díle kulminují nejdramatičtější, možná i nejkrizovější okamžiky, jaké může nabídnout dějový půdorys. Odvíjí se tady všechno dramatické, k čemu opera poskytuje prostor, předvším nešťastná láska a zklamání. Na scénu přichází malý chlapec narozený z lásky – nelásky, vzniká nádherný romantický oblouk. „Vedle příběhu, který sledujeme na jevišti, můžeme také pozorovat vnitřní světy jednotlivých postav zachycené nádherně barevnou Pucciniho hudbou,“ vyzdvihuje šéf operního souboru Tomáš Ondřej Pilař jedinečnost operního skvostu, ve kterém zazní i netradiční hudební nástroje – kupříkladu orchestrální slavík simulující zpěv ptáků.

Diváci si popláčou

Nesmrtelný příběh se odvíjí v tajemné krajině rozkvetlých sakur, kterou vykresluje mimořádně opulentní jevištní zpracování. Odkazuje diváka k tomu, co si představuje pod pojmem japonská estetika a vizualita. Doslova ho vtáhne imaginativní scénografie Martina Chocholouška, jakož i mimořádně detailně vypracované kostýmy z dílny Petra Vítka. „V inscenačním týmu jsme se rozhodli akcentovat vnitřní život titulní postavy. Proměny scény a některých kostýmů souvisejí s neutěšenou situací Cio-Cio-San. Jejich destrukcí se snažíme otevřít nitro tragické hrdinky,“ říká hostující režisér Jakub Šmíd, jenž se proslavil především činoherní prací. Opery se ujal poprvé.

Inscenátoři Madama Butterfly v Jihočeském divadle přivádějí na scénu symbolickou postavu v podání tanečníka Zdeňka Mládka, který jako Duch meče provází celým příběhem ženy, jejíž rodové zatížení je příliš silné na to, aby se z něj mohla vymanit v nastalých okolnostech. „Pohybově nás v ději provází kruh. Kruh je život a řád. Nemá začátek ani konec,“ doplňuje režisér. Hudebního nastudování se ujal dirigent David Švec (s taktovkou alternuje Martin Peschík), jenž nechává vyniknout Pucciniho vize o exotickém Japonsku, které skladatel předává posluchačům díky netradičnímu složení nástrojů v orchestru a složením sboru, z něhož úplně vypouští basy.

Šéfdirigent Jihočeského divadla a také vyhledávaný komorní hráč na klavír David Švec neopomene poznamenat, že při sledování Madama Butterfly si člověk nejednou zapláče. „Příležitostí k poplakání je tam opravdu hodně,“ přikyvuje nad výborně pěvecky obsazenou inscenací. V titulní úloze alternují českobudějovická rodačka Jana Šrejma Kačírková s francouzskou sopranistkou Frédérique Friessovou, roli Pinkertona sdílejí italští tenoři Luciano Mastro a Paolo Lardizzone. Třetí nejvýznamnější postavu, amerického konzula Sharplesse, napsanou pro baryton, střídavě vytvářejí domácí sólisté Alexandr Beň a Jakub Hliněnský. Celkem vystupuje přes dvacet pěvců.

Nejnovější premiéra trvající tři hodiny se dvěma přestávkami uvedla publikum v DK Metropol 5. dubna do stavu naprostého nadšení a umělcům se dostalo bouřlivého potlesku vestoje. Nejbližší repríza se koná 7. května.

Ladislav Lhota
Foto Martina Root